Varhany v kostele sv. Ducha v Opavě
Václav Smolka, Opus 5
Dispozice:
I. Manuál - Zadní pozitiv
C - a3
1 | Kryt | 8' |
2 | Principál | 4' |
3 | Flétna trubicová | 4' |
4 | Oktáva | 2' |
5 | Kvinta | 11/3' |
6 | Cimbál 4x | 1' |
7 | Roh křivý ■ | 8' |
8 | Tremolo |
II. Manuál - Hlavní stroj
C - a3
9 | Principál | 16' |
10 | Principál | 8' |
11 | Flétna trubicová | 8' |
12 | Roh kamzičí | 8' |
13 | Oktáva | 4' |
14 | Fugara | 4' |
15 | Kvinta | 22/3' |
16 | Oktáva | 2'' |
17 | Mixtura 4-5x | 11/3' |
18 | Trompeta ■ | 8' |
19 | Kornet 4x diskant (od c1) |
III. Manuál - Horní stroj
C - a3
20 | Principál (dřevěný) | 8' |
21 | Salicionál | 8' |
22 | Principál | 4' |
23 | Flétna | 4' |
24 | Nasard | 22/3' |
25 | Flétna | 2' |
26 | Tercie | 13/5' |
27 | Mixtura 4x | 11/3' |
28 | Hoboj ■ | 8' |
29 | Tremolo |
Pedál
C - f1
30 | Principál | 16' |
31 | Subbas | 16' |
32 | Oktávbas | 8' |
33 | Burdon | 8' |
34 | Oktáva | 4' |
35 | Flétna | 4' |
36 | Pozoun ■ | 16' |
Spojky
I/II, III/II, I/P, II/P, III/P
- Paměťové kombinace 320x (5x64)
- Tónová traktura mechanická, rejstříková mechanická a elektrická (paměťové volné kombinace)
- Ladění - nerovnoměrná temperatura Werckmeister III, a1=440Hz/15oC
Z historie varhan
Ze slezského varhanářského rodu Staudingerů postavil na svatodušním kůru v roce 1761 (30 let po přestavbě západního průčelí kostela) dvoumanuálové varhany s devatenácti rejstříky za 650 zlatých Joseph Sebastian Staudinger z Andělské Hory. Varhany postavené firmou bratří Riegerů (Gebrüder-Rieger, Jägerndorf) z roku 1895 procházely častými opravami, průběžně byly i rozšiřovány. Část traktury byla mechanická, část pneumatická a celek byl funkčně i zvukově nesourodý. Z tohoto důvodu byly nahrazeny nástrojem novým. Jedná se o třímanuálové varhany s pedálem (dvojitě konkávní, paralelní) krnovské firmy Václava Smolky z let 2000/2001 pod opusovým číslem 5. K původní varhanní skříni na západní kruchtě kostela byl přistavěn do zábradlí kůru zadní positiv - jako zmenšená verze hlavní varhanní skříně. Nástroj je v našem prostředí specifický jak po stránce zvukové a dispoziční, tak i po stránce technické - s využitím velmi progresivních konstrukčních prvků. Mechanická tónová traktura umožňuje snadnou a precizní hru i při poměrně silném rejstříkovém zastoupení (34 znějících hlasů, 2422 píšťal) a zapnutých spojkách. Rejstříková traktura je vybavena dvojitým ovládáním – mechanickým i elektrickým, což umožňuje ve spojení s počítačem splnit i ty nejnáročnější požadavky interpreta. Při intonaci varhanních rejstříků spolupracoval varhanář Václav Smolka se švýcarským varhanářem Ferdinandem Stemmerem. Výjimečná je též zvolená zvuková dispozice nástroje se zvláštním zaměřením na zpěvnost, barevnost i vzájemnou pojivost. Vychází z osvědčených dispozic barokních nástrojů s jihoněmeckými a francouzskými vlivy. Využívá i historické barokní ladění Werckmeister III. Hrací stůl je vestavěn do výklenku pod prospektem varhanní skříně.
Z historie kostela
Pramenný záznam o zahájení stavby původně gotického kostela sv. Ducha je datován rokem 1269. Při minoritském kostele se začal postupně rozrůstat i klášterní konvent. Jednolodní klášterní kostel s řadou výklenkových kaplí ve valeně zaklenuté lodi měl polygonálně uzavřený presbytář. Za lucemburských časů byla přistavěna k presbytáři mohutná hranolová věž a pod vysokým chórem vznikla krypta, sloužící jako rodové pohřebiště opavských knížat. Vrcholně gotická hranolová věž má horní část přestavěnu počátkem 17. století. Novogotický nástavec s lucernou byl doplněn v roce 1827 podle projektu Johanna Antona Englische. Z barokní přestavby kostela je pozoruhodné západní průčelí z roku 1731 s vysokým několikaetážovým bohatě tvarovaným kulisovým štítem a s předsazenou starší předsíní, která je spojena s předstupujícími křídly z roku 1767. Chrámový interiér je působivě intaktní ve své malířské i sochařské výzdobě, která pochází většinou z dílen slezských barokních mistrů. Klenba kůru a hudební kruchta pocházejí z počátku 20. století. O bohatých hudebních tradicích je však mnohé zmíněno už v barokních řádových kronikách konventu; objevují se tam jména laických i řádových bratří, zajišťujících na tehdejším minoritském kůru hudební produkci při liturgii. V letech 1647 – 1655 zde působil talentovaný varhaník Jiří Jandešovský. V přelomu do 18. století tady vykonával varhanickou praxi laický bratr Masimilian Linder Steva. Z Vídně přichází po roce 1710 k opavským minoritům znamenitý hudebník – skladatel a varhaník Marian Welscher. Na figurálních mších se při slavnostech podíleli od druhé poloviny 18. století i hudebníci blízké velkohoštické zámecké kapely Ignáce Dominika Chorinského. Z 19. století máme věrohodnou zprávu zpěváka Aloise Fuchse o nastudování Beethovenovy Mše C dur op. 86 chorregentem a varhaníkem kostela minoritů Josefem Schmitzem a o jejím uvedení v rámci liturgie 28. září 1811 za účasti skladatele. Po jejím provedení Beethoven dokonce improvizoval na svatodušních varhanách půl hodiny, a to k největšímu překvapení všech. Duchovní a liturgická hudba zněla pod klenbou minoritského kostela po celé 20. století. Od přelomu do 21. století byla ještě obohacena o tvorbu varhanní. Hlavní impulz navazujících varhanních aktivit festivalových, soutěžních a koncertních vycházel z instalace nových varhan na kůru minoritského kostela po roce 2000. Místní varhaník Tomáš Thon zde inicioval a pořádal od roku 2001 sedm ročníků dramaturgicky objevného Mezinárodního varhanního festivalu barokní hudby. Opavská Soutěž mladých varhaníků tady získala v roce 2002 prostor pro uskutečnění druhého soutěžního kola. Odezněl zde též koncert cyklu Slezské varhany v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj.