Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Soutěžní varhany Varhany v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

Varhany v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

Rieger-Kloss, opus 3635

Dispozice:

I. manuál – Hlavní stroj

C - a3/a4, 58 kláves, 70 tónů

1.Principál16'
2.Kryt špičatý16'
3.Principál8'
4.Principál italský8'
5.Flétna dutá8'
6.Flétna trubicová8'
7.Gamba špičatá8'
8.Oktáva4'
9.Flétna zobcová4'
10.Kvinta2 2/3'
11.Oktáva flétnová2'
12.Mixtura velká5-6x 2'
13.Mixtura malá4x 1'
14.Fagot ■16'
15.Trompeta ■8'
16.Trompeta ext. ■4'
17.Kornet 3-5x2 2/3'
18.III/I16'
19.II/I16'
20.III/I8'
21.II/I8'
22.III/I4'
23.II/I4'
24.I4'
25.Zapínač ručních rejstříků
26.Vypínač jazykových hlasů
Vypínače jednotlivých jazyků (bez číslování)

II. manuál – Horní pozitiv

C - a3/a4, 58 kláves, 70 tónů

27.Kryt dvojitý8'
28.Kvintadena8'
29.Principál4'
30.Roh noční4'
31.Seskvialtera 3x2 2/3'
32.Oktáva2'
33.Flétna lesní2'
34.Kvinta špičatá1 1/3'
35.Akuta 4x1'
36.Roh křivý ■16'
37.Šalmaj trubicová ■8'
38.Tremolo
39.II16'
40.III/II8'
41.III/II4'
42.II4'
43.Zvony g0 – dis2

III. manuál – Žaluziový stroj

C - a3/a4, 58 kláves, 70 tónů

44.Kryt tichý16'
45.Principál8'
46.Kryt dřevěný8'
47.Salicionál8'
48.Vox celestis 1-2x8'+ 8'
49.Oktáva4'
50.Flétna trubicová4'
51.Nasard2 2/3'
52.Kvintadecima2'
53.Tercie1 3/5'
54.Mixtura 5-7x1 1/3'
55.Dolkán1'
56.Cymbál kvintový 3x1/2'
57.Trubka ext. ■8'
58.Eufon ■8'
59.Vox humana ■8'
60.Clairon ■4'
61.Tremolo
62.III4'

Pedál

C - f1, 30 kláves i tónů

63.Bas akustický 2x32' + 16'
64.Principálbas16'
65.Apertabas16'
66.Subbas16'
67.Burdonbas16'
68.Kvintbas10 2/3'
69.Oktávbas8'
70.Flétna basová8'
71.Bas šumivý 4x5 1/3'
72.Chorálbas4'
73.Mixtura 5-7x2'
74.Roh noční2'
75.Kontrafagot ■32'
76.Pozoun ■16'
77.Fagot ext. ■16'
78.Trompeta basová ■8'
79.Klarina ext. ■4'
80.III/P8'
81.II/P8'
82.I/P8'
83.III/P4'
84.II/P4'
85.I/P4'
86.Zvony G – dis1
Vypínače jednotlivých jazyků (bez číslování)
  • Traktura elektropneumatická
  • Kuželkové vzdušnice
  • Crescendový válec
  • Žaluzie III. manuálu
  • 8 volných kombinací
  • Pleno
  • Tutti
  • 2 pedálové kombinace

  • Pistony (zleva):
    Pleno
    Tutti
    PK I
    PK II
    Vypínač jazykových hlasů
    Vypínač mixtur
    Vypínač 32' ped. 16' man.
    Vypínač spojek z crescenda
    Vypínač crescenda
    Vypínač volných kombinací
    Volné kombinace 1-8

Z historie varhan

První nepřímá zmínka o varhanách tohoto chrámu pochází z roku 1506. Až v roce 1620 máme jasnější představu o velikosti varhan, opravených varhanářem Stanislavem Bartodějským. Měly tři manuály s pedálem a 26 rejstříků, což byl v té době pravděpodobně největší nástroj českého Slezska a Moravy. Nové varhany instaloval - neznámo odkud - okolo roku 1670 významný opavský varhanář Jakub Ryšák. Měly dva manuály s pedálem a disponovaly 28 rejstříky. Je pravděpodobné, že přežily požár v roce 1689, protože v roce 1708 městská rada uzavřela smlouvu s jeho synem Ignácem Ryšákem na opravu varhan, které do kostela vestavěl jeho otec. Varhany měl zredukovat, zrestaurovat a intonačně upravit, aby si uchovaly trvanlivost a získaly dobrý zvuk. Redukce to byla minimální z 28 na 27 rejstříků, ale v rámci opravy varhany téměř zcela přestavěl. S varhanami však stále nebyla spokojenost a jeho vdova Kristýna v letech 1720 až 1740 marně žádala o proplacení víceprací na nástroji. S úpravami na nich pokračoval Václav Thiel, manžel Kristýny Ryšákové. Zcela nové varhany byly postaveny zřejmě po druhé polovině 18. století. V rámci soupisu škod po velkém požáru v roce 1758 jsou v dobových zprávách zmiňovány jako nesmírně cenné, jimž se v celém Horním Slezsku nevyrovnaly žádné jiné. Další varhany pak postavil v roce 1780 varhanář František Horčička, člen jezuitského řádu. Varhany opavského mariánského kostela byly jeho největším dílem; dva manuály s pedálem byly vybaveny 34 znějícími hlasy. Tento nástroj byl přestavěn v roce 1836 opavským varhanářem Karlem Kuttlerem, přičemž varhanní skříň měla zůstat zachována. Na konci 19. století, v letech 1893 – 1894, postavila zcela nové varhany s 31 rejstříky a třemi manuály s pedálem krnovská firma Gebrüder Rieger. Tento nástroj - ještě v systému mechanické traktury - byl pak přebudován v roce 1924 nástupnickou firmou Rieger na varhany s pneumatickou trakturou. V roce 1957 byly varhany rozšířeny na 51 znějících hlasů krnovskou firmou Rieger-Kloss (konstrukční řešení Ing. Ota Veverka, intonace Rudolf Holoubek). V roce 1991 byl nástroj přestavěn (nový hrací stůl, pedál dvojitě konkávní, radiální dle norem BDO 2000, elektropneumatická traktura, regulace tremola II. a III. manuálu je nastavitelná společným řídícím kmitočtem - potenciometrem). Došlo i k jeho rozšíření (56 rejstříků s počtem 5381 píšťal) do současné podoby taktéž firmou Rieger-Kloss (koncepční řešení Ing. Bohumil Plánský, intonační úpravy Jan Kostera). Skříň a řada píšťal pochází ještě z roku 1893.

Z historie kostela

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je jedinečnou ukázkou slezské cihlové gotiky, slohu, který není v naší zemi příliš zastoupen. Jedná se o trojlodní sálový kostel s prodlouženým presbytářem. Vznikl na místě staršího románského basilikálního kostela, o jehož vzhledu téměř nic nevíme. Celá historie tohoto chrámu je spojena s řádem německých rytířů, jehož blíže nespecifikované majetky v Opavě potvrdil král Přemysl Otakar I. První zmínky o chrámu pocházejí ze 13. století. Je to stavba s dlouhým chórem, polygonálně zakončeným závěrem o pěti osmiúhelníkových stranách. Nejstarší částí dnešní mohutné stavby z neomítnutých cihel s detaily osazených kamenem a se dvěma věžemi v západním průčelí je nižší severní věž zakončená cimbuřím, která byla postavena ještě v době existence románského kostela. Jižní věž vznikla krátce po ní jako samostatná stavba financovaná městem. V dnešní podobě s osmibokou barokní nástavbou se díky své výšce stala pravou dominantou města. V prvních desetiletích 14. stol. začala stavba velkého presbytáře. Vzhledem k nestabilnímu podloží byla celá stavba zajištěna deseti opěráky, zakončených pultovou stříškou a dvěma mohutnými obloukovými opěrnými pilíři. Severní se ke konci 17. stol. zřítil, avšak jižní stojí dodnes. Presbytář byl kolem roku 1330 zaklenut klasickou křížovou žebrovou klenbou. V roce 1373 byl celý kostel dokončen vestavěním síňového trojlodí mezi presbytář na východní straně a obě věže na západní straně. Nedlouho po dokončení začalo ještě ve středověku obvyklé přistavování kaplí po obvodu kostela. Před honosný portál západního průčelí s oběma věžemi byla kolem roku 1400 předsazena reprezentativní předsíň z lomového kamene. Do předsíně se vchází lomenou arkádou se skvostnou hvězdicovou klenbou. Zatímco exteriér chrámu je zřetelně gotický - mimo renesanční náhrobníky jižní předsíně a renesanční ostění oken s půlkruhovým zakončením, bohatým dekorem s ornamentální výzdobou staré sakristie (dnes kaple sv. Anny) - interiér byl téměř zcela barokizován a objevíme v něm i prvky klasicistní. K těmto úpravám došlo především v důsledku dvou velkých požárů v letech 1689 a 1758. Za pozornost stojí zvláště barokní výzdoba presbytáře. Jedná se především o baldachýnový hlavní oltář se šesti sloupy a korunou se zlatým křížem z let 1782 - 1784; mezi sloupy se vznáší plastický reliéf Nanebevzetí Panny Marie, alabastrovaný opavským stavitelem a štukatérem Janem Schubertem. Upoutá i cyklus obrazů ze života Panny Marie od Ignáce Josepha Raaba, datovaný obdobím 1772 - 1773. Zkrášlení presbytáře tvoří na severní straně monumentální náhrobek z tmavého mramoru s alabastrovými sochami a zlacením - epitaf knížete Karla I. z Liechtensteinu z roku 1765 od nejlepšího slezského sochaře 18. stol. Johanna Jiřího Lehnera. Kuriozitou chrámu jsou dvě funkční kazatelny; ta na jižní straně včetně protilehlé křtitelnice i plastiky Křtu Páně je opět dílem Jana Schuberta. Teprve v osmdesátých letech 18. stol. dokončil stavitel Heinrich Haucke obnovu trojlodí. Zvolil k tomu už formy nastupujícího klasicismu s pilíři, zakončenými korintskými hlavicemi. Klenby vytvořil z jednoduchých placek, jednotlivá pole byla oddělována pásky. Obrazovou výzdobu interiéru trojlodí kostela završilo čtrnáct zastavení křížové cesty od opavského malíře Ignáce Günthera z roku 1801. Prostor uzavíral prostorný hudební kůr s novorenesanční varhanní skříní. Od roku 1996 je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie druhým sídelním kostelem ostravsko-opavského biskupa. Od roku 2014 se opravovaly střechy a vrcholová část jižní věže. V letech 2019 - 2020 prošla konkatedrála generální rekonstrukcí s realizací obnovy pláště a úprav v interiéru.